O společnosti - historie

 

Publikace „Historie městské hromadné dopravy v Hradci Králové 1928 – 2013“,

S podrobnou historii i současnosti naši společnosti je možné se seznámit v publikaci „Historie městské hromadné dopravy v Hradci Králové 1928 – 2013“,

Autorka: Helena Rezková

Spoluautoři knihy: Ing. Daniel Ditrych, Ing. Martin Prouza, Ing. Ladislav Podivín, Jaroslav Hrůza, Jiří Hladký, Ing. Jitka Janušová, Zdeněk Doubek

Počet stran: 272 (200 černobílých, 72 barevných)

Obrazové přílohy: 890

Publikací, která byla slavnostně pokřtěna při Dnu otevřených dveří 5. října 2013,  oslavila společnost mimo jiné 85. výročí své existence.

Je možné ji zakoupit v síti královéhradeckých knihkupectví nebo přímo v sídle společnosti.

 

Správní vývoj

Základní listinou ze dne 24. října 1928 byl dán základ ucelené městské hromadné dopravě v Hradci Králové. AUTODRÁHY MĚSTA HRADCE KRÁLOVÉ, jak zněl původní název, započaly v sobotu 1.prosince 1928 přepravu cestujících dvěma autobusy na lince Kukleny - Nádraží - Slezské Předměstí.

Dnem 1.ledna 1949 byly Autodráhy začleněny do Sdruženého komunálního podniku. Od roku 1950 podnik nese současný název, právně a majetkově byl však národním podnikem (1.7. 1950 - 31.12. 1988) a od roku 1989 státním podnikem(1.1 1989 - 30.8. 1997). Od 1.9. 1997 byl majetek podniku od státu převeden do akciové společnosti DOPRAVNÍ PODNIK MĚSTA HRADCE KRÁLOVÉ, a.s., kde jediným vlastníkem je Město Hradec Králové.

Mimo hromadnou dopravu osob podnik provozoval do roku 1965 v omezeném rozsahu i taxislužbu, půjčovnu vozidel a nákladní dopravu. V období let 1974 - 1985 měl vlastní učňovské středisko. Od roku 1991 jsou rozvíjeny další služby občanům města a to v oblasti cestovního ruchu, reklamy, výroby městského mobiliáře, oprav vozidel a výuky řidičů všech skupin

Obrázek Před nádražím dříve (rok 1930) Obrázek ... a dnes (rok 1998)
Před nádražím dříve (rok 1930) ... a dnes (rok 1998)

Autobusy

Obrázek Autobus Škoda 506
Autobus Škoda 506 před hospodou
"U Čechů" v Malšovicích rok 1930

Zahájení autobusové dopravy v Hradci Králové je spojeno se vznikem Autodrah města Hradce Králové, tedy datem 24.října 1928. Prvními dopravními prostředky, se kterými se hradečtí občané setkali v ulicích města, byly šestikolový "omnibus" TATRA pro 42 sedících a 50 stojících osob a menší vůz ŠKODA pro 19 sedících a 25 stojících osob.

Vozový park byl v krátkém čase rozšířen na 15 autobusů a byl postupně doplňován a obnovován modernějšími typy. V posledních 30-ti letech byly provozovány vozy ŠKODA 706 RTO (1960 - 1979), ROBUR LO (1969 - 1979), AVIA IKARUS (1979 - 1990), KAROSA ŠM11 (1968 - 1993), IKARUS 280 kloubový (1977 - 1997), KAROSA B731 (1982 - dosud), KAROSA B741 kloubový (1987 - dosud), KAROSA RENAULT CITY BUS nízkopodlažní (1996 - dosud), SOR B7,5 (1997 - dosud).

Pro snížení podílu škodlivých vlivů autobusové dopravy byly od roku 1993 všechny autobusy postupně vybaveny katalyzátory výfukových plynů a bezazbestovým brzdovým obložením. Autobusy zakoupené v posledních letech jsou již osazeny motory se stupněm znečištění výfukových plynů S2. Za zmínku stojí skutečnost ( i když tehdy nesouvisela s ochranou životního prostředí), že od konce 30-tých let do prosince 1949 byl k pohonu autobusů používán svítiplyn, u dvou vozů dokonce dřevoplyn.

Ke zvýšení image městské hromadné dopravy jsou všechny autobusy i trolejbusy (s výjimkou vozů s reklamou) od roku 1995 v jednotném červeno-žluto-bílém barevném provedení vyjadřujícím příslušnost k městu Hradec Králové.

Trolejbusy

Obrázek Trolejbus 9TR
Trolejbus 9TR před trolejbusovou halou
v areálu DP rok 1980

V poválečném období byla vedena první jednání o zavedení trolejbusové dopravy. Realizace projektu byla zahájena ve 2. Čtvrtletí 1948 a již po roce byl zahájen pravidelný provoz z Hlavního nádraží na Nový Hradec Králové. Dopravu zabezpečovaly 4 trolejbusy VETRA-ČKD (1949 - 1960). 

Technickou modernizací byl vozový park postupně obměňován přes trolejbusy ŠKODA 7TR (1951 - 1975), 8TR (1957 - 1975), 9TR (1962 - 1991) až k současným ŠKODA 15TR kloubový (1983 - dosud), ŠKODA 21TR nízkopodlažní (1997 - dosud).

Určitou technickou kuriozitou je již čtyřleté provozování prototypu nezávislého zdroje napětí 600V k pohonu trolejbusu na lince č.1 z Nového Hradce Králové do Kluků, kde není vybudováno trolejové vedení.

Vozový park trolejbusů i autobusů je od roku 1996 obnovován pro cestující pohodlnějšími nízkopodlažními vozy. Ke konci roku 1998 budou nízkopodlažní trolejbusy tvořit již 18,6% vozů této trakce a u autobusů bude podíl nízkopodlažních vozů činit 20,4%.

Technické zázemí

Původní sídlo AUTODRAH se nacházelo v centru města, v poměrně stísněném prostoru mezi bloky obytné zástavby vymezeném dnešními ulicemi Průmyslová a Škroupova. V roce 1952 došlo k přestěhování do zcela nově vybudovaného areálu na Slezkém Předměstí – v Pouchovské ulici. Nejprve ve dvou objektech garáží, na tehdejší dobu velmi pokrokově řešených se střešní železobetonovou konstrukcí o rozloze 20 x 60 m bez podpěrných sloupů, později i v provozní budově a přidružených objektech byla vytvořena moderní základna hromadné dopravy v Hradci Králové a jeho okolí.

Areál Autodrah Areál Dopravního podniku
Areál Autodrah
ve Škroupově ulici rok 1930
Areál Dopravního podniku
v Pouchovské ulici rok 1998

V letech 1969 až 1980 byla realizována rozsáhlá dostavba celého areálu o provozy nezbytně potřebné pro další rozvoj. Prvním byla čerpací stanice pohonných hmot, výměníková stanice ve spojení s myčkou vozidel. Dále pokračovala výstavba skladového hospodářství, hal těžké a lehké údržby autobusů, pomocných provozů a administrativního centra. V průběhu těchto let byly také vykoupeny okolní pozemky, což umožnilo nejen výstavbu zmíněných objektů, ale i vybudování vhodných odstavných ploch.

Po výstavbě nových objektů bylo v roce 1984 přistoupeno k rekonstrukcím objektů původních, aby i tyto stavby splňovaly náročné požadavky pro kvalitní údržbu a opravy vozového parku i pracovní prostředí. Tyto rekonstrukce pokračují dosud se souběžným plánováním dalších akcí potřebných k bezpečnému a spolehlivému chodu celého podniku. V současné době se jedná například o přípravu sdruženého objektu pro nový systém doplňování pohonných hmot spojený s bezprašným úklidem interiéru vozidel MHD.
Mimo areál podniku, na konečných stanicích MHD byla postupně budována sociální zařízení pro řidiče. Konečné stanice, kde nebyly vhodné podmínky pro vybudování stabilních zařízení, byly obsazeny mobilními buňkami.

V oblasti distribuce jízdenek cestující veřejnosti byla vybudována v přízemí obytného domu v Chelčického ulici hlavní prodejna jízdenek. Po několikanásobném stěhování v průběhu posledních 20-ti let se nyní tato prodejna nachází na Gočárove třídě, kde zároveň sídlí cestovní kancelář DP a městské informační centrum. Druhá předprodejna se nachází na Benešově třídě a třetí přímo v areálu podniku v Pouchovské ulici.

K nezbytnému technickému zázemí trolejbusového provozu patří od roku 1949 i měnírny. První na Labi sloužila do roku 1965, další tři byly vybudovány postupně, v roce 1955 byla uvedena do provozu měnírna Moravské Předměstí, v roce 1958 Kukleny a v roce 1967 Buzulucká. Po rekonstrukci v letech 1981 – 1993 se nyní jedná o moderní, dálkově řízené napájecí soustavy trakčního stejnosměrného napětí 600V.

Trvalá péče je také věnována i 24 km dlouhé síti trolejového vedení jehož rozšíření se plánuje do oblasti sídliště Moravské předměstí. V roce 1996 byly ukončeny hlavní rekonstrukce tratí, které trvaly cca 13 let.

 

Přeprava cestujících

Obrázek Cestující před Hlavním nádražím
Po zjištění času odjezdu před
Hlavním nádražím ČSD cestující nastupují do
trolejbusu 8TR linky č. 4 do Kuklen. Rok 1962

V počátečním období pravidelné autobusové dopravy byly provozovány pouze tři linky. Číslo 0 (Nádraží – Velké náměstí), číslo 1 (Kukleny – Nádraží – Sl. Předměstí) a číslo 2 (Nádraží – Nový HK). Později byla doprava rozšířena do Třebše, Plotišť, Malšovic, Svobodných Dvorů a též i do vzdálenějších obcí a měst (Černilova, Nechanic, Nového Bydžova, Dobrušky a Holic). Na počátku třicátých let byl provoz zabezpečován sedmnácti linkami do 71 obcí vozovým parkem čítajícím 33 autobusů. Po zrušení dopravy do okolních měst v padesátých letech (3.11.1950 předáno n.p. ČSAD) byla dále rozvíjena již jen ve vlastní městské aglomeraci s nepatrným podílem zájezdové dopravy a smluvních jízd. V dnešní době 103 městských autobusů ujede ročně na 21 linkách 3,7 mil.km.

Trolejbusová doprava začala svoji historii psát v roce 1949, kdy v neděli 2. Května vyjel na pravidelnou linku č.2 (Hlavní nádraží – Nový HK) první trolejbus. V témže roce byl zahájen provoz na další trolejbusové lince č.0 (Hlavní nádraží – Slezské Předměstí), která byla v roce 1951 prodloužena do Kuklen a v roce 1952 do Plačic (nyní linka č.3). V roce 1958 byla vybudována trolejbusová linka č.7 (Hlavní nádraží – Malšovice), 1.prosince 1993 byl zahájen provoz na lince č.1 (Hlavní nádraží – Nový Hradec Králové vedené po druhém silničním okruhu), dne 4.9.1995 na lince č.6 (Hlavním nádraží – Slezské Předměstí vedené přes Gočárovu a Pospíšilovu třídu). Zprovozněním této linky se téměř po třicetileté přestávce vrátila trolejbusová doprava zpět na tyto obě rušné hradecké tepny. V současnosti čítá vozový park 44 trolejbusů, které na 5-ti linkách ujedou ročně 1,7 mil.km.

Obrázek Cestující na stejném místě dnes
Větší rozsah dopravy si vyžádal na
stejném místě i podrobnější informace
cestující veřejnosti. Rok 1997

Od zahájení provozu MHD byl používán pásmový tarif. V prvních letech provozu základní jízdné ve třech pásmech stálo 1,20 Kč, při jízdě nad šest pásem až 3,-Kč (základní hodinová mzda řidiče tehdy činila 5,-Kč). Pásmový tarif byl používán až do zavedení samoobslužného systému odbavování cestujících bez průvodčích v roce 1962. Jednotné základní jízdné bylo stanoveno na 1,-Kč a kontrolu prováděl řidič při nástupu cestujících přeními dveřmi. Od 1.8.1978 byl zaveden nástup všemi dveřmi a kontrolu jízdních dokladů převzali revizoři. V současné době je základní jízdné 6,-Kč v prvním pásmu (vlastní aglomerace města) a 7,-Kč při jízdě do nejbližších obcí, které od 1.5.1993 tvoří druhé tarifní pásmo. Ani poslední navýšení jízdného nepřineslo v souhrnných tržbách žádné změny. Nadále zůstává potřeba poskytnutí dotace od Úřadu města na pokrytí více než poloviny provozních nákladů.
Řízení vlastního provozu MHD si v roce 1969 vynutilo zásadní změnu. Dosavadní občasné telefonické spojení již bylo zcela nevyhovující, tudíž byly všechny vozy osazeny radiostanicemi, v poslední verzi v roce 1995 již na bázi výpočetní techniky.

Základní kámen pro praktické využití výpočetní techniky byl položen v roce 1975 zakoupením prvního počítače MRA 305. Vývoj pokračoval přes typy SM52/11 a TNS k dnešnímu výkonnému centrálnímu počítači ALPHA DIGITAL pracující s rozsáhlou sítí terminálů doplněnou osobními počítači. Bez těchto pomocníků si již málokdo dokáže představit zajištění chodu podniku.

Výpočetní technika slouží i přímo cestující veřejnosti. Informační panely ve vozidlech, na zastávkách MHD, nebo předprodejní automaty již naši cestující berou jako samozřejmost. Stejně tak přistupují k úrovni a vybavenosti zastávek, na kterých se ve stále větší míře objevují kvalitní, zcela prosklené čekárny s informačními a reklamními panely z vlastní produkce.

Celková délka linek byla v prvních letech provozu 51,2 km. V padesátých a šedesátých letech se pohybovala kolem 90-ti km. K většímu rozvoji došlo v sedmdesátých letech, kdy délka linek dosahovala hodnoty 160 km. V současné době délka autobusových linek činí 214 km a trolejbusových linek 33 km.

Rozsah dopravy, po neustálých úpravách v průběhu roku, je s účinností od 1. Září 1995 určován na pevné období. Zpočátku jen na 10 měsíců školního roku a od 30. Srpna 1997 je rozsah dopravy pevně stanoven na období jednoho roku. Toto rozhodnutí, kromě jiných výhod, přineslo opět možnost vydávání oblíbených knižních jízdních řádů, které si cestující mohou zakoupit ve třech třech předprodejnách jízdenek nebo přímo v informační kanceláři MHD na Gočárově třídě. Zde též mohou získat i všechny aktuální informace týkající se městské hromadné dopravy včetně okamžitého tisku jízdního řádu z konkrétní zastávky nebo dopravního spojení s uvedením variant přestupních stanic.

 

Zaměstnanci

Při svém založení měl podnik celkem 32 zaměstnanců. Postupným rozšiřováním dopravy narůstal i počet zaměstnanců. V současné době provoz městské hromadné dopravy zabezpečuje 410 zaměstnanců, z toho je 220 řidičů MHD. Nesmíme však zapomenout na dalších 40 zaměstnanců, kteří působí v doplňkových službách pro veřejnost a jejich práce přináší přínos nejen finanční, ale zejména působí v oblasti propagace podniku jako celku.

Obrázek Pamětní tablo
Pamětní tablo. Rok 1928

Péče o zaměstnance zaznamenala za léta rozvoje podniku též výrazné změny. Od prvních pouze mzdových nároků k dnešním výhodám, jako je poskytování stejnokrojů a pracovních oděvů, mycích a ochraných pracovních prostředků, různých příplatků a odměn, příspěvků na stravování, na rekreaci, na kulturu či sportovní vyžití pro zvýšení fyzické kondice.

Budoucnost

Jako vždy se budoucnost dá jen stěží odhadnout, ale záměry pro období dalších desetiletí jsou jednoznačně zaměřeny na neustálé zkvalitňování přepravních služeb nejen vyšší technickou úrovní vozidel, kvalitnějším technickým zázemím a pracovním prostředím, ale i rozsahem dopravní sítě, dostupností jízdních dokladů či informovanosti cestující veřejnosti. Známé heslo ”Spokojený zákazník, náš cíl” je pro zaměstnance podniku skutečnou vizí současných i dalších let.

Rychlý kontakt

Dopravní podnik města Hradce Králové, a.s.,
Pouchovská 153,
500 03 Hradec Králové
IČ: 252 67 213
Společnost je zapsána v OR vedeném KS v Hradci Králové, oddíl B, vložka 1625, den zápisu 1. 4. 1997.

Tel.: +420 495 089 111,
Fax: +420 495 544 455,
Kontaktní formulář

Ikonka Mapy.cz Logo města Hradce Králové Facebook icon Facebook

Logo Sdružení dopravních podniků ČR

GPS: 50°13'11.282"N, 15°50'27.581"E