O společnosti - historie

Publikace „Historie městské hromadné dopravy v Hradci Králové 1928 – 2013“,

S podrobnou historii i současnosti naši společnosti je možné se seznámit v publikaci „Historie městské hromadné dopravy v Hradci Králové 1928 – 2013“,

Autorka: Helena Rezková

Spoluautoři knihy: Ing. Daniel Ditrych, Ing. Martin Prouza, Ing. Ladislav Podivín, Jaroslav Hrůza, Jiří Hladký, Ing. Jitka Janušová, Zdeněk Doubek

Počet stran: 272 (200 černobílých, 72 barevných)

Obrazové přílohy: 890

Publikací, která byla slavnostně pokřtěna při Dnu otevřených dveří 5. října 2013,  oslavila společnost mimo jiné 85. výročí své existence.

Publikace byla v červnu 2020 pod názvem „Historie městské hromadné dopravy v Hradci Králové 1928 – 2020“, doplněna o nově získané informace a fotografie – jak aktuální, tak z nových zdrojů, o historii i současnosti MHD v Hradci Králové.

Je možné ji zakoupit v síti královéhradeckých knihkupectví nebo přímo v sídle společnosti.

25 let společnosti Dopravní podnik města Hradce Králové, a.s.

aneb Jak se psala historie městské hromadné dopravy v Hradci Králové

Městská hromadná doprava v Hradci Králové funguje už 94 let. Jaké byly začátky? Jaká vozidla ulicemi postupně jezdila? Kde měl v minulosti městský dopravce sídlo? Ve spolupráci s redakcí informačního zpravodaje města Hradec Králové Radnice se dnes podíváme do historie městské hromadné dopravy v Hradci Králové. Právě letos slaví Dopravní podnik města Hradce Králové, a.s. další menší výročí. Akciová společnost totiž vznikla na základě zakladatelské listiny podepsané dne 17. března 1997, tedy před 25 lety. Rozhodnutím Krajského soudu v Hradci Králové pak byla zapsána do obchodního rejstříku 1. dubna 1997.

 

Správní vývoj

Zahájení autobusové dopravy je spojeno se vznikem Autodrah města Hradce Králové 24. října 1928. Tím se položil základ ucelené městské hromadné dopravě. Dnem 1. ledna 1949 byly Autodráhy, již pod názvem Dopravní komunální podnik města Hradce Králové (vznikl 26. dubna 1948), začleněny do Sdružených komunálních podniků Jednotného národního výboru města v Hradci Králové. Od roku 1950 podnik nese současný název, právně a majetkově byl však národním podnikem a od roku 1989 státním podnikem. K 1. září 1997 byl pak majetek převeden do akciové společnosti Dopravní podnik města Hradce Králové (DPmHK), jehož jediným vlastníkem je město. Mimo hromadné dopravy osob podnik do roku 1965 provozoval v omezeném rozsahu i taxislužbu, půjčovnu vozidel a nákladní dopravu. V období let 1974-1986 měl i vlastní učňovské středisko. Od roku 1991 DPmHK rozvíjel další služby v oblasti cestovního ruchu, reklamy, výroby městského mobiliáře, oprav vozidel a výuky řidičů.

Hlavní činností dopravního podniku je v současnosti především provozování MHD na území města a do dopravně připojených obcí (Běleč nad Orlicí, Divec, Charbuzice, Lochenice, Předměřice nad Labem, Stěžery, Stěžírky a Vysoká nad Labem). Městská hromadná doprava je zajišťována trolejbusy, autobusy a elektrobusy v majetku DPmHK. Vedlejšími činnostmi jsou autoškola, opravy a mytí vozidel (včetně nástřiku podvozků a dutin antikorozním materiálem), reklamní a propagační činnost, prodej motorové nafty smluvním zákazníkům a zájezdová doprava.

Autobusy

Prvními dopravními prostředky, s nimiž se Hradečané setkali v ulicích, byly šestikolový „omnibus“ Tatra pro 42 sedících a 50 stojících osob a menší vůz Škoda pro 19 sedících a 25 stojících osob. První pravidelná autobusová linka Kukleny – Nádraží – Slezské Předměstí byla uvedena do provozu 1. 12. 1928. V ten den se jezdilo zdarma, ale ani řidiči neměli nárok na odměnu. Vozový park byl v krátkém čase rozšířen na 15 autobusů a postupně se doplňoval a obnovoval modernějšími typy. V posledních šedesáti letech v ulicích postupně jezdily dnes již někdy legendární historické vozy, například Škoda 706 RTO (1960-1979), Robur LO (1969-1979), Karosa ŠM11 (1967-1993), kloubový Ikarus 280.08 (1977-1997), Karosa B731 (1982-2005), kloubová Karosa B741 (1992-2008) či nízkopodlažní Karosa Renault City Bus (1996- dosud). Za zmínku stojí skutečnost, že od konce 30. let minulého století do prosince 1949 byl k pohonu autobusů používán svítiplyn a u dvou vozů dokonce dřevoplyn.

 

Nejvíce autobusů jezdilo na linkách v roce 1983, a to 121. Pro snížení podílu škodlivých vlivů autobusové dopravy byly od roku 1993 všechny autobusy postupně vybaveny katalyzátory výfukových plynů a autobusy zakoupené v posledních letech (Iveco Urbanway) splňují emisní normu Euro VI. Všechny tyto vozy jsou nízkopodlažní, a navíc vybavené zvedáním či snižováním výšky pro snazší a bezpečnější nástup a výstup. V ulicích v současnosti jezdí na dvaceti linkách 68 autobusů, z toho je 23 kloubových.

Autobus IVECO URBANWAY

V posledních letech dopravní podnik pořizuje také elektrobusy. Například v roce 2018 to s pomocí dotace byla dvacítka nízkopodlažních elektrobusů SOR, takže nyní jezdí v Hradci největší flotila elektrobusů v ČR (22). První vlastní elektrobus se v hradecké MHD objevil v dubnu 2014.

Dopravní podnik jako lídr na poli e-mobility v městské hromadné dopravě v ČR dosáhl na začátku dubna 2021 magické hranice tří milionů ujetých kilometrů na linkách MHD s elektrobusy.

Elektrobus SOR NS12 Electric

 

Trolejbusy

Trolejbusová doprava byla zavedena v roce 1949. Dopravu zabezpečovaly čtyři trolejbusy Vetra-ČKD (1949 – 1960). Vozový park se obměňoval přes trolejbusy Škoda 7TR (1951 – 1975), 8TR (1957 – 1975), 9TR a 9TR HT (1962 – 1990, historicky to byl nejpočetnější typ vozu v našem městě), 14TR (1983 – 2011), 15TR (1988 – 2011), 21 TR (1997 – 2013) až k současným sólo 30TR SOR a kloubovým 31TR SOR (oba typy od roku 2011), získaných s využitím dotací. V roce 1967 rozhodla Rada MěNV o postupné likvidaci trolejbusové dopravy po vypršení životnosti vozů a trakčního vedení do roku 1980. Naštěstí, tak jako v některých jiných městech, došlo v 80. letech ke změně pohledu na trolejbusovou dopravu, a proto byla v Hradci Králové zachována. Nejvíce trolejbusů jezdilo na linkách v roce 1989, a to 52. Vozový park trolejbusů i autobusů je od roku 1997 obnovován nízkopodlažními vozy.

Trolejbus Škoda 30 TR SOR

Trolejbusy nyní jezdí na osmi linkách, kde je v provozu 28 kilometrů trolejového vedení s 16 trolejbusovými křižovatkami, na kterých se střídá 41 trolejbusů (z nichž je 13 kloubových), z toho je12 parciálních.

Moderní vozy – autobusy, elektrobusy či trolejbusy, přinášejí pro cestující vždy vyšší kvalitu, bezpečnost, atraktivitu, pohodlí, spolehlivost a ekologičnost cestování.

Technické zázemí

Původní sídlo Autodrah se nacházelo v centru města, v poměrně stísněném prostoru mezi bloky obytné zástavby mezi dnešními ulicemi Průmyslová a Škroupova, tedy za stávajícím hostincem Malý růžek. V letech 1951–53 došlo k přestěhování do nově vybudovaného areálu v Pouchovské ulici. Nejprve ve dvou objektech garáží, na tehdejší dobu velmi pokrokově řešených se střešní železobetonovou konstrukcí o rozloze 20 x 60 m bez podpěrných sloupů, později i v provozní budově a přidružených objektech byla vytvořena moderní základna hromadné dopravy v Hradci Králové a jeho okolí.

V letech 1969 až 1983 se rozsáhlý areál dostavoval, budovaly se provozy potřebné pro další rozvoj podniku. Prvním byla čerpací stanice pohonných hmot a výměníková stanice s myčkou. Dále pokračovala výstavba skladového hospodářství, hal údržby autobusů, pomocných provozů a administrativního centra. V průběhu těchto let se také podařilo vykoupit okolní pozemky, což umožnilo výstavbu jak těchto objektů, tak i vybudování odstavných ploch.

Po výstavbě nových objektů došlo v roce 1984 k rekonstrukcím těch původních. Mimo areál podniku na konečných stanicích postupně vznikaly a vznikají sociální zařízení pro řidiče.

K nezbytnému technickému zázemí trolejbusového provozu patří od roku 1949 i měnírny. První v prostorách vodní elektrárny Hučák pod názvem Labe sloužila do roku 1965, dalších šest bylo vybudováno postupně. V roce 1955 byla uvedena do provozu měnírna Nový Hradec Králové (M2), v roce 1958 Kukleny (M3) a v roce 1967 Buzulucká (M4). Ty byly postupem času rekonstruovány, v roce 2008 měnírna na terminálu HD (M1), v roce 2018 měnírna v areálu vozoven a v roce 2019 Cihelna (M5).

Jedním z významných milníků v historii MHD v Hradci se stala výstavba moderního dopravního terminálu (nahradil nevyhovující plochu u Koruny) v letech 2006 až 2008 o rozměrech 145x150 metrů, tedy 21 750 m2, jehož investorem, vlastníkem a provozovatelem je dopravní podnik. Terminál s 22 nástupišti (v hodnotě díla 360 mil. Kč) získal v roce 2009 titul Stavba roku Královéhradeckého kraje v kategorii dopravních a inženýrských staveb. Díky jeho otevření v červenci 2008 se výrazně zkvalitnily přestupní vazby na linkovou dopravu. Ještě téhož roku se otevřel prostor Riegrova náměstí před Hlavním nádražím ČD.

 

Přeprava cestujících

V počátečním období pravidelné autobusové dopravy fungovaly v Hradci pouze tři linky. Linka číslo 0 zajišťovala dopravu mezi nádražím a Velkým náměstím, „jednička“ jezdila mezi Kukleny, nádražím a Slezským Předměstím) a linka 2 vozila cestující mezi nádražím a Novým Hradcem. Později byla doprava rozšířena do Třebše, Plotišť, Malšovic, Svobodných Dvorů a do vzdálenějších míst – Černilova, Nechanic, Nového Bydžova, Dobrušky a Holic. Na počátku třicátých let byl provoz zabezpečován sedmnácti linkami do 71 obcí a vozový park čítal 33 autobusů.

Trolejbusová doprava začala svoji historii psát 2. května 1949, kdy vyjel z Ulrichova náměstí na pravidelnou linku č. 2 mezi Hlavním nádražím a Novým Hradcem Králové první trolejbus. V témže roce v říjnu byl zahájen provoz na další trolejbusové lince 0 spojující Hlavní nádraží se Slezským Předměstím. V roce 1951 se linka prodloužila ve druhém směru do Kuklen a v roce 1952 až do Plačic. V roce 1958 přibyla trolejbusová linka 7 mezi Hlavním nádražím a Malšovicemi, 1. prosince 1993 byl zahájen provoz na lince 1 jezdící mezi Hlavním nádražím a Novým Hradcem Králové po druhém silničním okruhu. Od 4. září 1995 začal provoz na lince 6, která zajišťuje dopravu mezi Hlavním nádražím a Slezským Předměstím přes Gočárovu a Pospíšilovu třídu. Zprovozněním této linky se téměř po třicetileté přestávce vrátila trolejbusová doprava zpět na tyto rušné hradecké ulice.

Pro potřeby cestujících slouží téměř čtyři sta dvacet zastávek, kdy 170 z nich je vybaveno prosklenou čekárnou. Na zastávkách pak mohou získat informace na staničních sloupcích, z toho je 19 digitálních.